Autor: PhDr. Iva Málková

Možná jste si tu otázku položili už mockrát. A možná jste na ni nikdy nedostali jasnou odpověď. Pod emočním jedením si nepředstavujte jen velké dramatické momenty – není to jen pláč u ledničky po rozchodu s partnerem nebo kyblík zmrzliny na gauči po hádce. Emoční jedení se často ukrývá v maličkostech každodenního života – tak nenápadně, že ho snadno přehlédneme.
1. Přijdete domů vyřízení z práce a automaticky otevřete ledničku. Ne proto, že byste měli hlad. Jen tak, pro uklidnění a zlepšení nálady po náročném dni.
2. Máte za sebou nepříjemný telefonát nebo náročnou schůzku. A najednou vás to táhne ke sladkému. Přestože jste před chvílí dojedli oběd.
3. Sedíte večer u televize a bez přemýšlení saháte po chipsech. Kdybyste se zastavili a zeptali se sami sebe, jestli máte hlad, odpověď by asi byla ne.
4. Máte chuť na konkrétní věc – čokoládu, chipsy, něco slaného. Jablko by vám nestačilo.
5. Po jídle nepřichází úleva, ale výčitky. Jako byste jedli něco, co jste vlastně nechtěli.
Pokud jste u dvou nebo tří situací přikývli, pravděpodobně emoční jedení znáte ze své vlastní zkušenosti. A to je v pořádku – je to jedna z nejrozšířenějších strategií, jak si nevědomky pomáháme zvládat emoce.
Pokud si chcete přečíst celý článek, musíte být uživatelem online programu STOBlife.
Komentáře je možné psát až po přihlášení.







